...kniha je ženského rodu

Doporučujeme

Dominik Duka

Dominik Jaroslav Duka, OP, ThLic., kardinál (2012), 24. biskup královéhradecký (1998-2010), apoštolský administrátor litoměřické diecéze (2004-2008) a 36. arcibiskup pražský (2010-2022), se narodil 26. 4. 1943 v Hradci Králové jako syn prvorepublikového vojáka letectva Františka Duky a Anežky, rozené Bernardové.

V rodném městě absolvoval základní školu i gymnasium J. K. Tyla, kde v roce 1960 maturoval. Protože mu komunistický režim nedovolil další studia, nastoupil do zaměstnání v továrně ZVÚ v Hradci Králové, kde se vyučil strojním zámečníkem. Základní vojenskou službu absolvoval v Trnavě (1962-1964) a pak se vrátil na původní pracoviště. Poté byl v roce 1965, po dlouhých průtazích a odvoláních, přijat ke studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích.

V roce 1968 tajně vstoupil do noviciátu řádu dominikánů a přijal řeholní jméno Dominik, o rok později složil jednoduché řeholní sliby. Kněžské svěcení přijal dalšího roku z rukou Štěpána kardinála Trochty. Poté působil v pastoraci v pražské arcidiecézi, a to postupně v Chlumu sv. Máří (1970-1972), v Jáchymově (1972-1974) a v Nových Mitrovicích na Plzeňsku (1974-1975). V roce 1972 složil tajně slavné sliby.

V roce 1975 mu byl odňat státní souhlas k výkonu duchovní služby. Za nepovolenou řádovou činnost (tzv. maření státního dozoru nad církvemi), za samizdatovou aktivitu a za spolupráci se zahraničím byl odsouzen na 15 měsíců a vězněn (1981-1982) v Plzni-Borech. Jinak žil v letech 1975-1989 v Plzni a pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň.

V roce 1986 byl ustanoven novým provinciálem řádu dominikánů a v tomto úřadě pak pokračoval až do ledna 1998. Od roku 1990 také učil na teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci jako odborný asistent biblistiky. V letech 1992-1996 byl předsedou Konference vyšších řeholních představených v ČR a zároveň vicepresidentem Unie evropských konferencí vyšších řeholních představených.

Zemřel po krátké těžké nemoci dne 4. listopadu 2025 a dne 15. listopadu, po pohřební mši v katedrále svatého Víta, bylo jeho tělo uloženo do arcibiskupské hrobky.

Dominik Duka se od roku 1990 průběžně podílel na překladu a koordinaci Jeruzalémské Bible do češtiny (v úplnosti vyšla roku 2009), napsal Úvod do studia Písma svatého či knihy Škola vnitřní modlitby, Úvod do teologie a Zápas o člověka.

V Nakladatelství ČAS mu byla posmrtně vydána kniha Dominik Duka: Poslední slovo (Nedokončený rozhovor s Markem Šmídem a vzpomínky osobností) (2026).

Knihy autora v Nakladatelství ČAS