Kdybychom posuzovali dějiny očima školního dějepisu, byla by to jen snůška jmen a těžko zapamatovatelných dat. Naštěstí existují ještě jedny dějiny, dějiny plné vzrušujících a záhadných příběhů.
Čtvrtý svazek Edice Český ČAS Vám předkládá osmadvacet příběhů z českých a moravských dějin, které spojují slova „bílá místa“. Většinou vycházejí z hypotéz a domněnek vážených historiků i amatérských badatelů, kteří se nebáli „jít s kůží na trh“. Mnohdy jsou jejich tvrzení přinejmenším diskutabilní, často jen nadhazují otázku, na niž zatím neznáme odpověď a kdo ví, zda kdy znát budeme. V každém případě jsou to příběhy nanejvýš poutavé a vzrušující.
Zamyslíme se třeba nad tajemným masakrem v Býčí skále, nad původem keltského zlata i slovanských etnik na našem území, budeme pátrat po hradech Krokových dcer, po sedmeru bájných přemyslovských knížat i po místě posledního spočinutí knížete Svatopluka, Prokopa Holého či popravených českých pánů, půjdeme ve stopách blahoslaveného Podivena, mstitele knížete Václava, řekneme si, odkud se vzal Jaroslav, „vítěz nad Tatary“, budeme si vyprávět o smrti prvního Habsburka na českém trůně i vzoru tehdejšího rytířstva Jana Lucemburského, pobaví nás příběh o Lžiwaldemarovi ve službách Otce vlasti či to, jak se nakonec Rožmberkům nevyplatila smyšlenka o jejich italském původu, vzpomeneme tajemné kaple Božího hrobu na Dobytčím trhu i polského vzdorokrále husitů Zikmunda Korybutoviče, bájnou rudolfínskou dobu nám představí ten, po němž byla nazvána, stejně jako pochybný alchymista Kelley, překvapí nás příběhy o tom, jak proslulý Casanova upravoval libreto Mozartovy opery či o možná prvním letci v dějinách lidstva, jenž obýval chaloupku na jihočeské samotě…
Zvláštní pozornost pak věnujeme pozoruhodným a záhadným ženám – „královně“ Emmě, manželce Boleslava II., krásné Oldřichově choti Boženě, sestře svaté Anežky České Blaženě, jež byla nejprve málem svatořečena, aby byla zanedlouho označena za kacířku, či zachránkyni Václava IV. Zuzaně.

České dějiny či historie Českých zemí, to je bezedná pokladnice příběhů. V každém z nich – a to zcela bez výjimky – se ještě dnes dá najít cosi navíc, cosi utajeného či nevyřčeného; vždy je tu „ještě něco“, co nám historici zatajili, ať už z jakýchkoli důvodů. Tato kniha je naopak čtivým a zajímavým podnětem pro přemýšlení o věcech i dějích, které zůstaly dosud v obecně známých dějinách skryty, a také návodem k tomu, jak je odhalovat a interpretovat. Zaměříme se na první Slovany na našem území, přičemž postava Praotce Čecha vzbuzuje mnoho – možná pro někoho až pohoršlivých – otazníků, připomeneme si krvavé zúčtování Přemyslovců se Slavníkovci a Vršovci a husitů s Adamity, blíže se podíváme na vraždu Břetislava II., stejně jako na nešťastnou bitvu na Moravském poli, vysvětlíme celoživotní nenávist Elišky Přemyslovny a její jmenovkyně Rejčky, zamyslíme se nad smrtí Jindřicha z Lipé, partnera posledně jmenované dámy, zvláštní pozornost věnujeme poněkud temné postavě na českém trůnu Václavu IV., tajemnému Žitovi i nešťastnému Johánkovi z Pomuku, popíšeme křižácká tažení Zikmunda Lucemburského i jeho podezřelou smrt, kterou mu možná připravila sama jeho choť, hříšná Barbora Celjská, budeme svědky napravení Mikuláše Dačického z Heslova a naše líčení rozmarných i krutých epizod završí bestiální řádění císařského levobočka dona Julia Caesara d´Austria na krumlovském zámku.
Třetí svazek Edice Český ČAS tak přináší nevšední, místy možná kontroverzní, rozhodně však zasvěcený a plastický pohled na události, které se vymykaly dobovým mravům, z našeho pohledu už tak pohříchu drsným.

Období Protektorátu Čechy a Morava bezesporu patří mezi nejtemnější etapy naší historie a byl o něm vydán bezpočet knih. Tato však na léta 1939-1945 nahlíží poněkud jinak: přes všechny stinné i tragické aspekty žili obyvatelé protektorátu své soukromé životy, zakládali rodiny, přiváděli na svět děti, milovali se, užívali i v omezených možnostech volných chvilek… Stejně tak nebyly přerušeny ani tisíceré nitky pracovních či úředních vztahů. Po úvodní kapitole, věnované protektorátu a tehdejším vztahům mezi Čechy a Němci obecně, se dočteme mnohé zajímavosti o kulturním a sportovním dění, trávení volného času, médiích, školství, výchově dětí a mládeže, pracovním nasazení, rodinných financích, městském i venkovském životě, dopravě, módě, stravování, roli a postavení církve, zdravotní péči a dalších otázkách – to vše z pohledu obyčejného Čecha či Moravana, jenž sice Němce nenáviděl, ale především se snažil přežít. Zvláštní kapitola je věnována smutné historii židovského a romského etnika.
Tato publikace, jež je druhým svazkem nové ediční řady Nakladatelství ČAS, věnované našim dějinám a nazvané Český ČAS, přináší tedy nový a navýsost zajímavý pohled na život v protektorátu, a to nejen díky poutavému textu, ale i díky více než osmdesáti reprodukcím. Neměla by tedy chybět v knihovně těch, kdo se zajímají o naše moderní dějiny, a zvlášť silnou a současně čtivou výpověď o dané době může poskytnout dětem a mládeži.

Brzy uplyne dvacet let od doby, kdy definitivně „popraskaly švy“ spojující Čechy a Slováky v jednom státě. Byl „sametový rozvod“ pro oba národy spíše přínosem? Proč k němu vůbec došlo? Kdo byl opravdu u kormidla a kdo určoval směr za scénou? Odpověď na tyto i mnohé další otázky spojené se soužitím a následnou rozlukou Čechů a Slováků pomáhaly autorům hledat významné osobnosti českého a slovenského veřejného života. Rozsáhlé exkluzivní rozhovory poskytli oba „kapitáni“ – Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Neméně zajímavá jsou však také svědectví Petra Pitharta, Jána Čarnogurského, Zdeňka Jičínského, Jána Sloty, Pavla Dubčeka, Jana Kalvody, Fedora Gála, Jiřího Svobody a Milana Kňažka, stejně jako výpovědi představitelů slovenské umělecké veřejnosti – Deany Horváthové-Jakubiskové, Jána Liteckého-Švédy a Mira Žbirky.
Jednotlivé rozhovory jsou prokládány glosami autorů, nechybí ani fotografie, vybrané dokumenty a mozaika historických i aktuálních výroků českých osobností o Slovácích a naopak. Před námi tak vyvstává plastický obraz nedávné doby a událostí, které jsou bezesporu hodny naší pozornosti. A snad i hrdosti – vždyť tak civilizovaný rozpad společného státu je bohužel spíš výjimkou než pravidlem.
Kniha Jak praskaly švy zahajuje novou ediční řadu Nakladatelství ČAS, věnovanou našim dějinám a nazvanou Český ČAS.